Jsem naivní a náladová, ale já to, narozdíl od některých, vím. Mrkající

22. listopadu 2018 v 21:36 | Štěkna |  Blbosti z mé hlavy
Chtěla bych mít křídla. Kdybych je měla, tak bych uletěla někam tak daleko a nikdy bych se nevrátila. Nechala bych všechno za sebou a zapomněla.
Proč si ve svých představách myslím, že jsem v jistém smyslu hodná (jakože nedělám nic špatného) a najednou PRÁSK! ... Jeden člověk Mě obviní, že jsem zlá, protivná a neochotná. A k němu se přidají další lidé, že jsem nepříjemná a (opět) neochotná.
Jeden mi říká :"Ty se jako neslyšíš? Štěkáš uplně na každého, že potom nemá chuť tě ani oslovit!"
Druhý říká: "Vždycky mi jenom odsekneš a já nejsem zvyklá se doprošovat. A potom nevím, jakou máš náladu, tak to raději nezkouším."
Na mojí otázku: "A to jste mi nemohli něco říct?" na to je mi odpověď jen pokrčení ramenou a nebo slova : "Ty bys měla vědět jak se chováš, ne?"
Moje odpověď je : Ne! Nevím jak se někdy chovám v zápalu blbé nálady a hodně se na mně valící práce. Každému ujedou nervy, mě bohužel ujedou nervy trochu jinak a tak jsem protivná a ty nervy tečou po částech kdy buď odseknu hnusně a nebo prostě nemám (podle sebe) čas.
Mám dny kdy se usmívám, jsem plná energie a rozdávám dobrou náladu. Ale každý si v okolí pamatuje jen to špatné a toho špatného je potom podle nich víc. Nejhorší je, že si to říkají mezi sebou, ale že by řekli něco mě, to ne.

Moje rada zní: Když se někdo chová jako PÍČA, tak tomu dotyčnému to řekněte, že se chová jako PÍČA. Jinak se jako PÍČA chovat nepřestane a nebo se bude chovat jako PÍČA dál, ale VY budete čisté svědomí (aji možná úlevu), že jste to tomu dotyčnému řekli.
 

Kam dál

Reklama